I když se nedávno další skupinové Plandání uzavřelo, pro mě se díky vaší zpětné vazbě otevírá mnoho nových témat k zaznamenání. Pokusím se o to v tomto blogu, ale nejprve se moc ráda podělím o část e-mailu od Jitky V. (děkuji za svolení). Třeba vám pomohou v rozhodování, zda je Plandání také pro vás:
Pro skupiny aktuálně nevypisuji termíny.
.
"Kurz se mi moc líbil - hezký nápad, tři on-line setkání - ty mi taky přišly moc fajn setkat se skoro naživo, obzvlášť teď to bylo takové povzbudivé. Tvoje vedení velmi citlivé a jemné mi přišlo velmi nápomocné i si vážím toho, že nevadilo, že nemám FB.
Pro mě bylo zajímavé pracovat sama se sebou - na kurz jsem se těšila, nakoupila si krásné vybavení a ze začátku pilně plnila úkoly. I když doma i v práci to bylo náročné období a náročné pro mě si dopřát chvilku času jen pro sebe u skicáku. Pak jsme se nějak zasekla, že nedokážu splnit úkol ...přeskočila jsem ho, zpoždění se natáhlo, sice mě to nestresovalo, jen jsem vnímala nějaký zásek.
Plandání mě přivedlo k něčemu, co jsem kdysi měla moc ráda a vlastně to ze svého života vytěsnila - něco, co jsem v životě chtěla dělat a nešla si za tím - tady bych ráda, aby moje děti tu podporu měly, aby věděly, že když se něco nepovede hned napoprvé, že stojí za to si jít za svým snem.
...Taky mě zarazilo, že kreslení je dřina, jestli bych se tím uživila jako když jsem měla zásek a ostatně mám doteď - co pak člověk dělá, když má zakázky a najednou to z jakéhokoliv důvodu nejde.
Na Tvé emaily jsem se těšila, budou mi chybět Obden to bylo nahusto, ale pro vypěstování pravidelného návyku, ideální."
.
Nedalo mi to a Jitce jsem poslala nakonec stráááááááááááášně dlouhou odpověď, při které jsem se asi v polovině přistihla, že se začíná tvářit jako text, který míří nejen k Jitce, ale také k vám všem, a ze které pro vás kousek vybírám:
"Inspirace je pro tvorbu moc důležitá, ale může se stát, že přijde doba tzv. přešlapování na místě. Potom pomáhá cestování, návštěva kavárny a pozorování cvrkotu kolem, nové zážitky.
Téma "teď mi to nejde" je pro výtvarníka strašák, ale myslím si, že my s tím už dokážeme žít. Proto necháváme své obrázky tisknout na papír a vytváříme tím z nich reprodukce, protože dostat ze sebe každý den to nejlepší z nitra není vůbec snadné.
A ano "kreslení je dřina" i proto, že se (dle mého) neobejde bez (pokud možno) pravidelných záznamů do skicáku. Ne každý, kdo za mnou přijde s tím, že chce kreslit, vydrží. Zrovna včera jsem si tak přemýšlela o tom, kdo je tedy ten, kdo se opravdu chce naučit kreslit? Pár odpovědí na podobné otázky postupně zaznamenávám sem.
Naučit se jazyk také vyžaduje určitou disciplínu a píli. Zřejmě je to podobné napříč zájmy. A je možné, že kreslení vypadá jakoby nic. A ono to tak opravdu může být. Také proto vzniklo Plandání.
Plandání je vyjímečné v tom, že ukazuje tu příjemnější cestu tvorby a zachovává dostatečný prostor pro kreativitu, která není ničím ohraničená. Tedy ani studiem viděného - skicováním. V Plandání je všechno povoleno, byť vzniknou jen fleky a čmouhy. Jenomže jsem zjistila, že ne každý se s tím spokojí a chce kreslit rovnou portrét, či postavu... To se neudělá z ničeho nic. A v tom přichází na řadu píle, která vyžaduje svůj čas, který si ne každý umí pro kreslení vyhradit.
Také proto se v Plandání vracíme k dětství a ke svým prazákladům, protože děti tvoří naprosto bez předsudků a vždy je to dobré, i když bez proporcí. Děti předškolního věku dokáží totiž zachytit podstatu, vůbec se u toho neomezují, dávají do toho maximum, po nakreslení obrázku to už nehodnotí, obvykle neváhají a navíc mají v sobě ukryté nekonečné množství fantazie, kterou se jim velmi dobře daří položit na papír."
.
Děkuji Jitce V., že mi pomohla vám všem opět o kousek přiblížit tento můj projekt a děkuji i za svolení se zveřejněním části jejích slov z e-mailu.
Je možné, že ne každému Plandání splní jeho očekávání, zatím jsem ale nezískala negativní konstruktivní zpětnou vazbu, na kterou bych mohla zareagovat a podělit se o ní s vámi v některém z dalších blogů.
Obrázky jsou výsledkem našeho dřívějšího společného Plandání. Autorkami jsou: Karolína, Lenka, Bára, Kristýna, Marie, Veronika... a u dvou si nejsem jistá, třeba mě holky doplní.