Jak to probíhá, když se přihlásíte k lekcím kresby PLANDÁNÍ?
Obden vám ode mě chodí e-mailem námět k samostatné tvorbě, ale já netuším, co se na tom druhém konci odehrává. Tvoříte? Stíháte / nestíháte? Baví / nebaví? Jaký je vlastně důvod, že jste se k Plandání přihlásili? Na konci Plandání, které trvá měsíc, vás o zpětnou vazbu požádám. Budu ráda, když se podělíte o vaše dojmy.
Jitku H., která zrovna kreslí "o samotě", jsem poprosila o svolení se zveřejněním některých jejích postřehů z procesu. Věřím, že vám také pomohou při rozhodování zda je PLANDÁNÍ vhodné pro vás, nebo ne.
"Když jsem četla, že mám kreslit hodně, denně, mít s sebou stále notýsek.... Říkala jsem si, že to asi nebude moje cesta, přišlo mi to složité a nemožné, vždyť já stále zapomínám mobil i klíče, oboje dost potřebuju, a k tomu mám myslet i na notýsek!"
.
"...moc mě to baví... Se stíháním si nedělám hlavu, děje se tolik dalších věcí. Plandám večer v posteli, než jdu spát."
.
"Zítra přijde další úkol, moc se těším! Celý Tvůj kurz je normální sebeterapie sebepoznáním." "A moje děti se začaly zajímat o to, co dělám a proč. Povídáme si nejen o kreslení, (obě chodí na výtvarku do ZUŠ, dohání to, co mamka neměla) ale i o tom proč. Proč potřebuji kreslit místo mytí nádobí. Proč je to dobrý ventil. Proč si i máma může koupit pastelky a mít z nich radost." "Seděla jsem v zahradě a koukala na planou růži a strašně se mi zachtělo ji trochu nakreslit, jako na základce, moje milované dcery, moje holky se přidaly a vznikl z toho mého rozhodnutí nádherný večer, kdy jsme spolu všechny seděly a kreslily, každá něco jiného, ale spojené stejným nadšením a snahou. Za ten večer Milá Lind děkuji Tobě a Tvému Plandání." "...je to dobrodružství."
Jitka H.
DĚKUJI JITKO
